ARCHEOLOGIE
Již od dob „Spolku musejního v Lounech“, založeného v roce 1889, byl kladen důraz na získávání archeologického materiálu. Zdrojem byly jednak „vykopávky na vlastní náklad“, ale také výkup i dary od soukromých sběratelů a ze školních sbírek, které v tomto období měly nahradit vlastní muzeum. Intenzivnější sbírkotvornou činnost i první organizaci sbírky lze sledovat od roku 1893, při přípravě na „Národopisnou výstavu českoslovanskou“ v Praze. Stejně jako jiné muzejní sbírky, i archeologickou čekalo několik modernějších úprav, zejména v oblasti evidence. Důležitou etapou bylo navázání spolupráce s Archeologickým ústavem Akademie věd v 50. letech.
Archeologická sbírka se pyšní bohatým souborem šperků, keramických nádob, zbraní, nářadí i nástrojů a dalších dokladů lidské činnosti. Smutného osudu se dočkala proslavená laténská maskovitá spona z Panenského Týnce: „Nejvzácnější kus musejní, půjčen byl Státnímu archeologickému ústavu, jenž dal po několikerých urgencích zhotoviti kopii a spona mu trvale propůjčena.“
Archeologická sbírka se pyšní bohatým souborem šperků, keramických nádob, zbraní, nářadí i nástrojů a dalších dokladů lidské činnosti. Smutného osudu se dočkala proslavená laténská maskovitá spona z Panenského Týnce: „Nejvzácnější kus musejní, půjčen byl Státnímu archeologickému ústavu, jenž dal po několikerých urgencích zhotoviti kopii a spona mu trvale propůjčena.“
Sbírky jsou také doplněny o terénní nálezy prováděné Ústavem archeologické památkové péče severozápadních Čech a v minulosti také Archeologickým ústavem Československé akademie věd, přičemž nejvýznamnějším archeologickým výzkumem této instituce v našem regionu je bezpochyby lokalita Březno u Loun.
