Archeologický průzkum za kostelem sv. Mikuláše
Veřejnosti nepřístupný chodník za kostelem se brzy dočká opravy. Nyní tam probíhá archeologický průzkum. Pro zájemce o tento výzkum nabízíme dva termíny, kdy bude tento prostor zpřístupněn s komentářem. Sraz vždy na dvoře muzea.
Vstup zdarma
Veřejnosti obvykle nepřístupný chodník za kostelem sv. Mikuláše je posledním místem, kde zůstaly zbytky starší dlažby složené z čedičových kamenů a tzv. malnického řasáku. Nyní bude prostor vyspraven, ale jeho starobylý vzhled by měl být zachován. Opravám však předchází archeologický průzkum, který sice nemá zasahovat do větší hloubky, přesto nám může poodhalit historii zajímavého prostoru v centru Loun.
Nejvyšší místo nově zakládaného města bylo již v polovině 13. století vyhlédnuto pro kostel se hřbitovem. Když starý chrám sv. Mikuláše roku 1517 vyhořel, ten nově založený vyplnil téměř celou plochu hřbitova. Přesto se zde pohřbívalo až do josefínských reforem v 80. letech 18. století a hřbitovní zeď, která zasahovala i do ulice Beneše z Loun, byla zbourána teprve v roce 1838. Jak zde do té doby vypadaly uličky je předmětem dohadů. Podle historika F. Štědrého ve středověku šla ke kostelu ulička i z náměstí mezi dnešním Hilbertovým domem a lékárnou.
Dlažba zdejšího chodníku pochází s největší pravděpodobností z první nebo druhé poloviny 19. století. Když se roku 1838 zbourala hřbitovní zeď, byla výrazně snižována úroveň terénu ulice Beneše z Loun. Tehdy vznikla schodiště k jižnímu i západnímu portálu kostela, ke schodišťové vížce nebo naproti do děkanství. Při snižování bylo odhaleno základové zdivo kostela a musely být vyzděny prostory mezi opěrnými pilíři. Východně a severně od kostela však úroveň terénu snížena nebyla. Rozsáhlejší pořizování nové dlažby v lounských ulicích probíhalo pak mezi lety 1877 a 1879, kdy se za starostů Vidmana a Frotzela zaváděla kanalizace a upravovalo se odvodnění povrchu ulic.
Třebaže archeologický průzkum je jen mělký a nachází se v prostoru, který byl dosti poničen při výkopech inženýrských sítí, mohou nás čekat nečekané objevy. Pro zájemce o tento výzkum nabízíme v pondělí 7. listopadu dva termíny, kdy bude tento prostor zpřístupněn s komentářem. Ve 14 h. nebo pak v 16 h. se sejdeme na dvoře muzea, odkud společně zamíříme ke kostelu. Na prezentaci zvou pracovníci společnosti Archeo Sever, Městského úřadu a oblastního muzea.
ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D.
Nejvyšší místo nově zakládaného města bylo již v polovině 13. století vyhlédnuto pro kostel se hřbitovem. Když starý chrám sv. Mikuláše roku 1517 vyhořel, ten nově založený vyplnil téměř celou plochu hřbitova. Přesto se zde pohřbívalo až do josefínských reforem v 80. letech 18. století a hřbitovní zeď, která zasahovala i do ulice Beneše z Loun, byla zbourána teprve v roce 1838. Jak zde do té doby vypadaly uličky je předmětem dohadů. Podle historika F. Štědrého ve středověku šla ke kostelu ulička i z náměstí mezi dnešním Hilbertovým domem a lékárnou.
Dlažba zdejšího chodníku pochází s největší pravděpodobností z první nebo druhé poloviny 19. století. Když se roku 1838 zbourala hřbitovní zeď, byla výrazně snižována úroveň terénu ulice Beneše z Loun. Tehdy vznikla schodiště k jižnímu i západnímu portálu kostela, ke schodišťové vížce nebo naproti do děkanství. Při snižování bylo odhaleno základové zdivo kostela a musely být vyzděny prostory mezi opěrnými pilíři. Východně a severně od kostela však úroveň terénu snížena nebyla. Rozsáhlejší pořizování nové dlažby v lounských ulicích probíhalo pak mezi lety 1877 a 1879, kdy se za starostů Vidmana a Frotzela zaváděla kanalizace a upravovalo se odvodnění povrchu ulic.
Třebaže archeologický průzkum je jen mělký a nachází se v prostoru, který byl dosti poničen při výkopech inženýrských sítí, mohou nás čekat nečekané objevy. Pro zájemce o tento výzkum nabízíme v pondělí 7. listopadu dva termíny, kdy bude tento prostor zpřístupněn s komentářem. Ve 14 h. nebo pak v 16 h. se sejdeme na dvoře muzea, odkud společně zamíříme ke kostelu. Na prezentaci zvou pracovníci společnosti Archeo Sever, Městského úřadu a oblastního muzea.
ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D.
